Tak co. Berou, berou?

30.01.2022

Tak co. Berou, berou? Nejčastější slova, která u vody uslyšíte. Aneb ze života tichých bláznů.


Znáte ten otřepaný vtip o tom jak sedí dva rybáři na břehu a přou se o to který chytil největší rybu? Když velikost úlovků graduje, tak jeden z nich prohlásí, že chytil metr a půl velkou štiku. Na to ten druhý bez mrknutí oka odpoví, že to nic není, že minule chytil petrolejku a ta ještě svítila. Muž se štikou se zarazí a oponuje. Tak to už jsi trochu přehnal! Zkrať tu štiku o metr a já tu lampu zhasnu odpoví ten druhý.....

Je to už mnoho let zpět co jsem byl také tichým bláznem a přesně takové rybáře znal.

Pracoval jsem v továrně kde nás podobně postižených byla docela početná skupina. Tou dobou jsme měli podnikové rekreační středisko na Orlíku a každý rok jsme tam hromadně začátkem května zahajovali rybářskou sezónu.


Byla to chvíle na kterou se všichni moc těšili a celá výprava se horečně chystala už týden dopředu. Odlévaly se olůvka. Svařovaly vidličky na pruty a už v pondělí se vařila kukuřice aby se ve čtvrtek zjistilo že už je kyselá a narychlo se vařila nová, aby bylo na pátek vše nachystáno.

Když konečně přišel pátek, tak jsme hromadně ve Škodách 120 vyráželi z Prahy směr Tábor. Již v Průhonicích jsme se ale většinou jeden druhému ztratili a každá posádka auta jela tak zavalena pruty, kyblíky a jiným harampádím co se nevešli do malého kufru samostatně.

Po příjezdu do našich chatek jsme bez velkého vybalování vždy rychle prchali k vodě a nedočkavě nahazovali své pruty.

Bylo tam tak krásně. Malá zátoka s malou loučkou na jednom břehu a na protějším les. Vše bylo naprosto skvělé. Teda až na drobný detail. Ryby tam jen na drobné výjimky vůbec nebraly....

Na Orlík s námi jezdíval i jeden takový sedmilhář o jakém byl ten vtip na začátku. Říkejme mu třeba Láďa. Jeho lži byly naprosto fenomenální a musím se přiznat že jsme je doslova milovali. Vždy jsem se těšili až z něj nějaké to jeho moudro vypadne a smáli se tomu až jsme slzeli.

Jednou když ryby vůbec nebraly jsme se rozhodli jet loďkou na druhý břeh. Zkusit štěstí na jiné místo. Láďa v loďce horlivě vykládal o obřích sumcích, kteří plavou pod námi. "Jsou to třímetrové klády. Možná že i větší. Jednou jsem šel po Žďákovském mostě, kouknul dolů a tam byl uprostřed vodní hladiny na pramičce rybář. Kolem něj se vyhřívalo hejno sumců, kteří byli delší než jeho loď. Zmizte tam odtud chlape. Jsou to kolem vás sumci jak hovada. Mrsknou se a utopí vás. Řval jsem na něj z mostu dolů. Hele, já mu tenkrát prakticky zachránil život....."


Dorazili jsme na druhý břeh a já si umístil svou židličku trochu bokem k takovému keři. "No ty se umíš posadit". Začal to komentovat Láďa. Zeptal jsem se o co jde. On řekl že je to jeho nej místo ale ať sedím, že je prý přející. Seděli jsme několik desítek minut bez jediného záběru. "Tak co Honzo? Ani tobě nic". Zeptal se Láďa. Ne. Ani brnk. Odpověděl jsem.

Láďa hned začal vyprávět jak si zde minule dobře zachytal. "Přijel jsem sem vloni v létě a hned nahodil jeden prut na těžko. Na druhý jsem líčil na štiku. Netrvalo to ani pět minut a splávek šel rychle pod hladinu. Zasekl jsem a okamžitě věděl, že tam mám obrovského sumce. Hned jsem skočil do lodičky a začal ho z ní zdolávat. Sumec měl ale obrovskou sílu a tahal mě přehradou sem a tam. Jezdil jsem za ním jak na motorovém člunu. Celé to trvalo několik hodin. Nakonec se sumec vzdal a vyčerpaný vyplaval na hladinu kde ležel na boku. Z posledních sil jsem ho vtáhnul do lodě. Byl skoro stejně velký jako ona. Jen tak tak se mi tam vešel. Vesloval jsem k místu kde jsem měl věci, že to sbalím a půjdu do chatky. Když jsem vytahoval druhý prut z vody, tak jsem ale zjistil že se mi během doby co jsem zdolával sumce na prutu oběsil dvacetikilový kapr. Hodil jsem ho k sumcovi a vyrazil do chatky. Loďka byla tíhou obou ryb tak ponořená, že chybělo tak dva centimetry a aby se potopila."

"Takže si umíš sednout Honzo. Ale seď. Já jsem přející!"

V tu chvíli se mi vybavil onen vtip ze začátku a v duchu si říkal jak moc by Láďa musel ubrat abych lampu zhasnul....


PS: Pokud vás příběh o Láďovi bavil, tak mi dejte prosím vědět do komentáře. Těch věcí co nám navykládal je opravdu mnoho.... :)